A čas letí...

Je to děsný, nejak jsem se né a né dokopat tady něco sesmolit. Na konec až ted, když je trocha toho času:) to možná vyjde.
Co se za posledních pár dní přihodilo?!:) Pokud jde o školu, nic moc zajímavýho těch pár hodin na FSS , práce na bakalářce a hodiny němčiny mi dávaj celkem slušně na frak. Kombinace zahlcenosti prací a mojí vrozené lenivosti vytváří užasnou kombinaci práce na poslední chvíli proloženou odkládáním všeho ad acta. Trochu začínám mít obavy jak tenhle semestr dopadnu.

Po stránce společenské je to trochu světlejší, ale neméně hektické období. Minulý čtvrtek jsem se účastnil bůhví proč letošního plesu FF na Stadionu. Trochu jsem se obával sám sebe v obleku v blízkosti alkoholických nápojů, ale kupodivu jsem to nebyl já kdo měl "rozlévačnou" náladu. Kolem 9 večer jsem už zcela obsadili naše dva stoly a začli se bavit. O několik chvil později jsem si uvědomil, že jsem měl na tanečních dávat víc pozor, protože jsem zjistil jaký jsem taneční dřevo. Vetšinou večera vyhraval nejaký jazzový orchestr přerušovaný občasným libozvukem cimbálky z předsálí (uznávám, že ačkoli nejsem z moravy, ta cimbálka byla fajn). No nakonec všichni zahodili saka a boty na podpadku při Beatles(teda šlo jen o jako Brouky, páč ty originální už spolu nejsou- jsem chytrák co:). I cesta domu byla veselá, když H. byla natolik společensky unavená , že pomalu nemohla chodit a mi ji museli (samozřejmě rádi) vést dom:)

No a druhý den jsem jel k nám domů do Čech. Mamka byla fajn, jen se trochu bojim o její zdraví. Chudák je toho na ní moc. V sobotu jsem se náhodou dostal přes kamarády na závěr festivalu "jeden svět", pouštěli tam kratší filmy a dokumenty z celého světa. Uplně mě dostal dokument o židovskopalestinské smíšené škole v Izraeli, docela síla jak víra a náboženství dokážou ovládat člověka.
No v pondělí jsem brzo ráno jel zpět do Brna. Odseděl si semináře ve škole no a večer jsem se těšil na Luc. Zašli jsme na vínko do celkem fajn podniku kousek o České a pěkně si pokecali. Teda já hlavně poslouchal, ale což mě to nevadí:) Zabalili jsme to celkem dost brzy tak kolem 11,Luc. byla dost unavená, chudinka:) No a cestou jsem potkal pár známejch z práv, co zrovna prováděli nejakou party u nich na privátě a že prej jestli nechcem s nima. No šli jsme, teda Luc. jela radši domu a já koupil vínko a šel s právníkama. Bože, musim uznat, že právníci chlastaj a dost. Podezírám je, že v tomhle jsou horší než archeologové:) Bavil jsem se s nima asi tak do jedné a pak jsem jel konečně domů.
No druhý den, uterý bylo co se týče nočního života opět celkem akční. Odpoledne škola, nic moc zajímavýho, jen jsem se náhodou minul s Le. a co mě zarazilo byl její úsměv, mám za to že se opravdu usmívala a moc pěkné. Jjen tak dál a víc:) No zpátky k večeru, měl jsem v plánu jít na favál protože tam ti mí právníci měl nejaký mecheche, dokonce tam měli vlastní kapelu a v ní pravníka bubeníka(se dejou teda věci), kteří hráli celkem slušně. Takže sem se ani moc nedivil, když jsem si dneska lehal do postele kolem třetí ráno.

No a ted tu sedím a plkám a plkám, takže dost.
PS: http://www.karlosy.ic.cz/ples.html - tady by měli bejt fotky z plesu, to jen tak pro dokreslení:)

Poslední dnové....

Asi stárnu, jinak si nedovedu vysvětlit proč mě čtvrteční hodinka a půl fotbálku totálně zničila. Chvilka běhaní a jindy celkem postačující kapacita plic je v nenávratnu a já pomalu umírám:) Né není to až tak vážně, nejlepší bylo páteční rano, kdy tělu došlo že asi neco den předtím dělalo a snad všechny svaly a kosti v těle se rozhodly, že si vyberou svůj účet a já pocítil co s člověkem dělá kyslíkový dluh:).

Mému pátečnímu stavu asi dobře neprospěla ponarozeninová oslava, kterou pořadala K. Jak vždy se sešlo spousta známých i neznámych a večer příjemně ubýhal k alkoholovému ránu. Musím, říct že jsem se sebou spokojen. Neseděl jsem jako pecka, ale uspěšně se bavil. Nejhorší co mě po tomhle večeru potkalo byla ranní bolest hlavy( kocovina) a zjištění, že se vůbec nic nezměnilo na tom jak debilně se dokážu tvářit na fotkách.

V pátek jsem tedy neměl sílu vubec k ničemu, jen tak tak jsem se došoural na obvyklou 3 hodinovou šichtuk nám na FF a zase zpátky domů. No a dneska, sem po úžasně horké koupely, piju svojí třetí kávu a užírám hořkou čokoládu. Jen doufám, že se z dneška nestane pravidlo, protože to bych mohl taky příště při sportu třeba i leknout:)

Moneo na horách...

Tak jsem zpět. Právě jsem se vrátil z Hor,bych byl přesný z Beskyd, z jedné takové melé tečky na mapě známé jako Rožnov. Co jsem tam dělal, vlastně nevím. Nějak sem se náhodou připletl k aktivním kamarádům, a najednou jsem travil 5 dní svého života v malém domečku s partou asi 14 lidí. Řeknu vám, byla to velice povznášející zkušenost, zahrnující vše - alkoholového opojení z litrů vína a ukrajinské vodky(kupodivu jsem vše bezpečně vstřebal bez nehod), ukrutné hřebenové tůry na Radhošt za arktických podmínek(ještě ted mi drkotají zuby a všechny kosti v tělě), ale s nádherným výhledem, výletu přes Solán do velkých Karlovic, kde jsem se ujistil, že stále exitují hospody s čarem doby nedávno minulé a s cenami vskutku lehce porevulčními, návšteva dřevěného městečka či spíše jeho šenku a slivky(pozor tam jsem lehce konsternován zažil vmíchávání takových věcí do slivky jako štávaze zázvoru nebo palivých papriček, což mělo velice zajimavý vliv na lehce uvolněné rozmařilé chování doprovázené zpěvem mých dvou kamarádek J. a H.). No a na konec jsem měl tu možnost poznat, že do auta pro 6 lidí se zaručeně vejde lidí až 8. Zkrátka a dobře velice vydařený čas.

PS:Bohužel jsem nelyžoval. Byla to škoda, proto že podmínky byl vcelku ideální(byl sníh!!!) a podle všech mých lyžujících spolubojovníků to byla prý i zábava:)

Lovu zdar a hezký den vám všem

Čas...

Máte taky někdy pocit že se čas hrozně vleče? Já teda jo. Právě ted se zrovna ubírá šnečím tempem a já při představě, dalších dvou hodin v práci v duchu zoufale mlátím hlavou o stůl:). Tyhle pátky jsou opravdu nudné, nikde nikdo jen já a 2 tucty bzučících počítačů. Připadám si jako v nejaké elektrárně. Je to až trochu děsivý. A smutný. Člověk si tu připadne tak nějak sám.

Dnešek

Dnešek začal vcelku příjemně. Dovolil jsem si ten luxus a spal jsem neuvěřitelných 12 hodin. Musím říct, upřímě, že jsem se cítil opravdu dobře. Dopoledne jsem stravil brouzdáním po netu a lehkou konverzací na ICQ. Trochu obav mi zpusobila spolubydlící M., která zřejmě chytla nejakou dosti nepříjemnou chorobu pokud jsem mohl soudit podle jejího vzhledu, hlasu, který byl o nekolik stupínku níže a do nekonečna se opakujícího pokašlávání. K mému překvapení na moji nabídku jakékoli "lekařské" pomoci zaznělo pokaždé "né, děkuji".
Odpoledne jsem vyrazil do města, do knihovny mojí Alma Mater, získat pár informací k literatuře pro moji "budoucí" bakalářku. Vyšel jsem tedy z domu, v náladě z celkem teplého počasí a příjemného jarního ovzduší. Moje první kroky vedli za kamradkou K., která nedaleko mého bytu pracuje a má se mnou společnou cestu. Dneska se mi povedlo ji přichytit při práci a bylo to velice zajímavé, na to že šlo jen o objednání nejakých lístků přes telefon. hrozně se mi líbil její "profesionální" přístup, když jen co zvedla telefon přepnula do jakesi specifické mluvy všech lidí, kteří něco prodávají. Kdy vše zní mile, sladce a člověk jen tak tak že si neobědnal ještě tu "speciální" nabídku.